Co je štěstí?

7. května 2018 v 16:09 | MJ
Štěstí? Co je štěstí? Muška jenom zlatá! Muuuška jenom zlatá! Zaznělo ve starém českém filmu. Jenže chyťte si takovou mušku do ruky a podržte si ji déle než pár vteřin.

Držíc v ruce hrací strojek, který jsem si před nedávnem vyprosila na pouti a nakonec i koupila, si uvědomuji, že štěstí asi nebude muška, ale něco úplně jiného.
Poslouchám melodii, kterou hraje. Čím víc ji pouštím, tím lépe mi zní. Vzpomínám si na okamžik, kdy jsem ho držela koupený v ruce. Byla jsem šťastná jak nikdy. Co na tom, že mi v té době bylo nějakých šestnáct, sedmnáct let. Byla jsem ráda, že mám hrací strojek, jaký jsem nikdy neměla! I paní za stánkem na mě koukala vyjeveně, prý takovou radost neviděla ani u malých dětí. A já se mohla jen a pouze culit.
Co je tedy to štěstí? To za čím se všichni ženeme a mnozí bez úspěchu. O co se jedná?
Kdysi mi kamarádka ukázala, jak se radovat ze svěžího větříku, co vás pohladí po tváři. Jak se radovat z rozkvetlé květiny. Jak mít radost z úsměvu na cizí tváři. Ona to uměla a já se to učila. Dnes vidím svět jinýma očima než dříve. Kdysi byl svět jen černobílý. Neměl barvy radosti. Neměl úsměvy na tváři. Vše kolem nebylo pro mne ničím víc, než otravnou společností. Ale dnes? Radost vidím v každém koutku světa. Když na mě letí naše sotva odrostlé štěně, je to radost. Protože on je rád, že mne vidí. Když vidím mamku je to radost, protože vím, že i ona je ráda, že jsem zase jednou zavítala domů. Moje postel je radost. Vše v čem mám své vzpomínky. Co na tom, že o toho čas od času utíkám. Všichni utíkáme před špatnými vzpomínkami, ne? Kdo z vás nikdy neutekl, když viděl své dávné přátele, kteří se baví bez něj, když spatřil svého bývalého přítele nebo přítelkyni. I já před tímto utíkám, ale občas se musím kouknout a zjistit, jestli oni jsou šťastní. Protože co je život bez štěstí?
Proč se za něčím hnát, co nám nepřinese útěchu, ale pouze smutek? Mnohdy toužíme po bohatství, jsme tak zoufalí po lásce, až myslíme i na člověka, co se na nás na ulici jenom usmál, bojíme se prosadit svůj názor a tak raději se ukrýváme uvnitř sebe a přemýšlíme "Co by bylo, kdyby..." Jenže to kdyby nikdy nebude.
Štěstí je to, co si dovolíme udělat a cítit. Dříve jsem se bála cítit vůbec něco. Schovala jsem sama sebe tak hluboko, jak to jen šlo. Upínala jsem se k hloupým věcem, až jsem od sebe odehnala nejednoho člověka. Ale jsou tu tací, kteří tu se mnou vydrželi a tu dobu přestáli a dnes jsou mojí oporou. Tímto bych velice ráda poděkovala svým drahým kamarádům, trpaslíkům, a kamarádce s tou nejmilejší duší na světě, že tu pro mě jsou a vždycky byli. Oni mi ukázali skutečnou radost, smutek, bolest života. Ukázali mi, že život je něco krásného. Stejně tak mne i zkazili. Ukázali mi to vše, čeho jsem se kdy bála. A jsou tu dodnes pro mne.
Oni jsou mé štěstí. Štěstí mám v kamarádech, rodině i těch drobných okamžicích života, kdy cítím bezprostřední radost a štěstí.
A jaké štěstí cítíte vy?


Ps. Nedávno jsme ve škole psali slohovku přesně na toto téma. Kéž bych tam napsala to co sem. Určitě bych měla lepší známku :'D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 7. května 2018 v 16:51 | Reagovat

Taky jsem v první větě u svýho tématu zmínila zlatou mušku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama